Jakmile se ochladí, venku padne tma dřív a v televizi se objeví první vánoční reklamy, většina z nás začne mít neodolatelnou chuť na sladké. Čokoláda, buchty, koláče, kakao, všechno najednou chutná líp než v létě. Nejde o slabou vůli ani špatný zvyk. Tělo v zimě skutečně žádá víc cukru, a to z docela logických důvodů. Jenže co je pro tělo přirozené, nemusí být pro postavu ideální.

Tělo si dělá zásoby

Z biologického pohledu jsme pořád napůl něco jako zimní zvířata. Dřív lidé během zimy spalovali víc energie, aby se zahřáli, a zároveň měli méně jídla. Tělo se proto naučilo volat po energeticky bohatých potravinách, aby mělo z čeho čerpat. Sladké a tučné potraviny se staly přirozeným zdrojem rychlé energie.

Dnes sice topíme, máme lednice i zásoby, ale mozek se pořád chová podle starého programu. Když klesne teplota, vyhodnotí to jako signál, že zima přichází a tělo potřebuje palivo. A tak pošle do těla hormonální pobídku k jídlu, konkrétně po sacharidech, které rychle zvednou hladinu cukru v krvi, a tím i tělesnou teplotu.

Melatonin

Další hráč v tomhle příběhu je melatonin. Hormon, který se tvoří, když je tma. V zimě ho máme víc, což zpomaluje metabolismus a zvyšuje únavu. A když jsme unavení, tělo si automaticky říká o cukr, protože ví, že ten dodá rychlou energii. Proto večer po práci sáhneme po čokoládě, i když víme, že bychom neměli.

Emoční rovina

Zima je období, kdy trávíme víc času doma a méně se hýbeme. Slunce svítí málo, serotoninu máme méně, a to má přímý dopad na náladu. Sladké ale dokáže serotonin dočasně zvýšit, což vysvětluje, proč máme pocit, že čokoláda zlepšuje den. Psychologové říkají, že sladké jídlo funguje jako emocionální deka. Uklidňuje, zahřívá a dává pocit bezpečí. Je to podvědomá reakce na chlad i stres.

Když je venku šero a prší, talíř teplých palačinek je pro mozek doslova terapie. Jenže tahle krátkodobá úleva má háček. Čím víc cukru jíme, tím rychleji klesá hladina energie, a tím větší chuť dostaneme zase za chvíli. Prostě klasický cukrový kolotoč. A právě v zimě se z něj těžko vystupuje. Tělo je zpomalené, hýbeme se méně, a přebytečná energie se ukládá. Ne do dobré nálady, ale do boků.

Jak chutě přelstít bez trápení

Dobrá zpráva je, že bojovat s chutí na sladké se dá, aniž byste si musela cokoli zakazovat.

Bílkoviny

Začněte tím, že doplníte bílkoviny. Ty stabilizují hladinu cukru v krvi a zabrání prudkým výkyvům, které způsobují touhu po sladkém. Ráno místo rohlíku zkuste jogurt s ořechy, nebo vajíčka s avokádem. Tělo se tím uklidní a nebude volat po rychlém cukru.

Pohyb

Pomáhá i přirozený pohyb. Nemusí to být posilovna, stačí procházka nebo domácí cvičení. Když se rozhýbete, mozek si uvolní vlastní serotonin i endorfiny. A ty fungují mnohem lépe než tabulka čokolády.

Bílkoviny a vláknina

Další trik je nahradit sladké chytře. Když dostanete chuť, dejte si něco, co má sladkou chuť, ale obsahuje vlákninu nebo bílkoviny, jako třeba jablko s oříškovým máslem, hořkou čokoládu nebo pár datlí s kakaem. Mozek dostane svou odměnu, ale bez výkyvů cukru.

Voda

Nezanedbávejte ani pitný režim. V zimě pijeme málo, protože nemáme žízeň, ale dehydratace umí maskovat jako hlad. Někdy stačí sklenice vody nebo teplého čaje a chuť na sladké zmizí.

Zimní chuť na sladké není slabost. Je to signál, že tělo potřebuje víc energie, tepla nebo klidu. Problém nastává, když ten signál přehlušíme sušenkami místo odpočinku.

Takže až příště zatoužíte po bábovce, zkuste se zastavit a zeptat se: „Co vlastně potřebuju?“ Možná to nebude cukr, ale deka, čaj, světlo nebo obyčejné ticho. A když to přece jen bude kousek dortu, dejte si ho. V klidu, bez výčitek. Protože v zimě to tělo občas prostě potřebuje. Jen ne každý den.

Zdroj textu: www.vogue.com, www.harpersbazaar.com

Zdroj foto: www.freepik.com