Jako lidé mnohdy rozhodujeme spíš srdcem než hlavou. Proto často říkáme ano, i když nemáme zrovna dvakrát nejlepší pocit. Jenže říci NE přátelům či rodině, copak se to dá?

Máme pro vás uspokojivou odpověď. Vy se dokonce musíte umět naučit říkat NE. Samozřejmě tím vás nechceme nabádat, aby se z vás stal sobec. Je potřeba naučit se rozlišovat, kdy a komu říkat NE. V opačném případě by vás mohli někteří lidé zneužívat a vás by to stálo čas i energii, kterou můžete věnovat svému osobnímu rozvoji.

Proč říkáme ano a myslíme ne?

Mnohdy říkáme lidem ANO, protože chceme mít klid a přijde nám docela v pořádku uspokojovat potřeby jiných. Uvědomte si však, že nejste neomezený stroj, ale jen člověk, který má i své potřeby a povinnosti vůči sobě samému. Pokud se vám něco nechce, nemáte na to chuť, čas, prostředky, zkušenosti, pak řekněte prostě a jednoduše – nezlob se, necítím se na ten úkol. Máte-li výčitky svědomí vůči dané osobě, pak to má nějaký svůj důvod. Možná s vámi ta osoba manipuluje a snaží se ve vás vyvolat špatný pocit, když nevyhovíte. Už to by mělo být pro vás alarmující.

Říkáte NE na danou věc – ne na danou osobu

Chcete-li si u lidí získat respekt, musíte jim ukázat, že nejste člověk, na kterém se dá dříví štípat. Pokud si nejste jistí úkolem, činností nebo zkrátka tím, co se po vás žádná, není nic špatného ani sobeckého odmítnout. Říci NE a podat krátké vysvětlení. Nemám na to čas protože… Nechci ten úkol udělat, protože mám jiný, který mi přijde důležitější.

Dělejte prostě to, co je pro vás to nejlepší. A především si uvědomte, že vaše NE nesouvisí s danou osobou či vašim přátelstvím. Nemůžete-li odvést kamaráda na vlakové nádraží, protože máte ve stejnou chvíli jiný a důležitější úkol, pak není důvod se cítit provinile. Můžete kamarádovi nabídnout, že mu seženete jiný odvoz, doporučíte jinou osobu, případně pro něj přijedete, až se vrátí. Tím mu dáte najevo, že vám není lhostejný, ale zároveň neřeknete ANO se špatným pocitem, že jste obětní beránek.