Skříň někdy funguje trochu jako archiv života. Visí tam šaty, které jsme měly jednou na svatbě, džíny, do kterých se „ještě určitě jednou vejdeme“ a kabát, který jsme kdysi milovaly, ale dnes už ho vlastně nevytáhneme. A přesto tam pořád je. Když při úklidu přijde na řadu právě tenhle kousek, většinou se odehraje stejná scéna. Chvíli ho držíme v ruce, přemýšlíme … a nakonec ho vrátíme zpátky na ramínko.

Na první pohled to nedává moc logiku. Oblečení nenosíme, ale zároveň se ho neumíme zbavit. Ve skutečnosti to ale není o oblečení. Je to spíš o tom, co pro nás ten konkrétní kousek znamená.

Šatník plný malých příběhů

Některé věci ve skříni mají prostě svůj příběh. Šaty z večírku, na který člověk dodnes rád vzpomíná, svetr, který si koupil na dovolené a bunda, kterou nosil v době, kdy byl život trochu jiný než dnes. Takové oblečení pak funguje skoro jako suvenýr. Možná ho už nikdy nevezmete na sebe, ale stejně má své místo ve skříni. Ne kvůli praktičnosti, ale kvůli vzpomínce. A právě proto je někdy těžší vyhodit staré tričko než úplně nové, které jste měli na sobě dvakrát.

„Jednou se ještě bude hodit“

Další klasika. Oblečení, které čeká na svou chvíli. Jenže místo toho, aby odešlo ze skříně, dostane status „třeba někdy“. A to někdy může trvat klidně několik let. Ve skříni pak visí věci, které vlastně nepatří do každodenního života. Nejsou špatné, jen pro ně momentálně není místo.

Cena

Někdy hraje roli úplně obyčejná věc. Cena. Pokud byl nějaký kousek drahý nebo kvalitní, člověk má pocit, že by bylo skoro hřích se ho zbavit. Jenže problém je v tom, že oblečení má smysl jen tehdy, když se nosí. Když zůstane několik let ve skříni, vlastně neplní svou funkci, i když bylo kdysi sebevíc luxusní. Proto se ve skříních často objevují věci, které vypadají pořád dobře, ale zároveň je nikdo nevytáhl celé roky.

Šatník se mění spolu s námi

Je tu ještě jeden důvod, který bývá docela nenápadný. Styl se během let prostě změní. Oblečení, které nám před pěti lety připadalo perfektní, dnes působí jinak. Možná je moc formální nebo naopak příliš výrazné, či jen neodpovídá tomu, jak dnes žijeme. Jenže protože kdysi patřilo mezi oblíbené kousky, zůstane ve skříni jako připomínka starší verze našeho stylu.

Jak poznat, že je čas se rozloučit

Existuje docela jednoduché pravidlo. Pokud si nedokážete vzpomenout, kdy jste danou věc měla naposledy na sobě, je dost možné, že už ji na sebe nevezmete. Dalším signálem bývá moment, kdy při oblékání automaticky sáhnete po jiných věcech. Některé kousky se totiž ve skříni postupně stanou neviditelnými. Visí tam, ale člověk je při výběru oblečení vlastně vůbec nebere v úvahu.

Vyřazení oblečení přitom neznamená, že musí skončit v koši. Spousta kousků může posloužit někomu jinému. Darování, výměny oblečení nebo prodej patří mezi běžné způsoby, jak dát věcem druhý život. A někdy stačí i malá změna. Starší košile se promění v domácí oblečení. Šaty, které už nenosíte ven, se hodí na léto na zahradě.

Když ve skříni zůstanou jen věci, které opravdu nosíte, každodenní oblékání najednou funguje úplně jinak. Není potřeba prohrabovat se hromadou oblečení a přemýšlet, co vlastně vzít na sebe.

A paradoxně právě tehdy si člověk často uvědomí, že nepotřebuje tolik oblečení, kolik měl ve skříni dřív. Stačí pár kousků, které opravdu patří do jeho života.

Zdroje textu: vogue.com, theguardian.com, thecut.com

Zdroj foto: freepik.com