Když se sejdou sestry u rodinného stolu, bývá to jako malá sociální laboratoř. Každá má trochu jiný styl, jiné reakce, jiný pohled na svět. A velmi často to není jen náhoda. Psychologové už dlouho tvrdí, že pořadí narození dokáže výrazně formovat osobnost. U žen to bývá vidět ještě ostřeji, protože očekávání rodiny a společnosti se na ně vrství jinak než na bratry.
Prvorozená: zodpovědnost jako druhé jméno
Nejstarší dcera často nese tíhu odpovědnosti. Rodina od ní očekává, že bude ta rozumná, ta, která pomůže rodičům s mladšími sourozenci. Už v raném věku se tak učí organizovat, starat se o druhé a být vzorem. Z toho se později vyvine smysl pro řád a disciplínu. Jenže tahle role má i odvrácenou stranu, kterou je tlak na výkon, pocit, že nemůže selhat, a někdy i přehnaná potřeba kontroly.
Mnoho prvorozených žen později působí jako přirozené vůdkyně. Jsou cílevědomé, spolehlivé a okolí je bere vážně. Ale občas jim vnitřně chybí lehkost. Někdy se těžko zbavují dojmu, že pořád musí něco dokazovat.
Prostřední: diplomatka mezi světy
Být uprostřed znamená hledat si místo. Prostřední dcera nebývá tou první ani benjamínkem, takže se musí naučit vyjednávat. Často si vypěstuje schopnost vcítit se do druhých, protože vyrůstá mezi dvěma póly. Není tak přetížená odpovědností jako nejstarší, ale zároveň není tolik opečovávaná jako nejmladší.
Z toho pramení její typická role – prostřední bývá dobrá posluchačka, empatická a schopná hledat kompromisy. Na druhou stranu může mít pocit, že je přehlížená. Její osobnost se pak pohybuje mezi snahou být vidět a touhou udržet klid. A to ji učí pružnosti, která se v dospělosti hodí.
Nejmladší: svoboda a kreativita
Benjamínek rodiny má jinou výchozí pozici. Rodiče už nebývají tak úzkostliví, takže nejmladší dcera má často víc volnosti. To podporuje spontánnost a kreativitu. Její osobnost bývá hravější, otevřenější riziku a někdy i lehkovážnější. Umí si získat pozornost a nezřídka se stává zábavním centrem rodiny.
Problémem může být, že se na ni často hledí jako na tu malou, i když dávno dospěla. Benjamínci někdy bojují s tím, aby je okolí bralo vážně. Na druhou stranu je právě jejich schopnost odlehčit situaci to, co často spojuje rodinu.
Jedináček: samostatná, ale pod drobnohledem
Ženy, které vyrůstají bez sourozenců, mají jiný typ zkušenosti. Na jednu stranu bývají samostatnější, protože se od dětství učí spoléhat jen na sebe. Na druhou stranu jsou pod nepřetržitou pozorností rodičů. To může vést k vysokým nárokům i přehnané sebekritice.
Jedináčci často působí vyspěleji než vrstevníci. Umí se pohybovat mezi dospělými, bývají dobře verbálně vybavení a sebevědomí. Ale někdy jim chybí trénink sourozeneckých konfliktů, takže mohou mít potíže s kompromisy nebo sdílením prostoru.
Když se role přenesou do dospělosti
Zajímavé je sledovat, jak si ženy nesou tyto role i do dospělého života. Nejstarší dcera často přebírá odpovědnost i v práci, prostřední bývá ta, co drží kolektiv pohromadě, a nejmladší přináší nápady a odvahu riskovat. Jedináček se zase snadno pohybuje ve světě dospělých a často se žene za dokonalostí. Není to ale dogma. Každý člověk má možnost tyhle vzorce přepisovat. Jen je dobré vědět, odkud vycházejí.
Psychologický pohled
Psychologie se pořadím sourozenců zabývá už od dob Alfreda Adlera. Moderní výzkumy ukazují, že dopady nejsou absolutní, ale statisticky se určité rysy opakují. U žen je navíc vliv ještě zvýrazněn, protože bývají od dětství více hodnoceny podle chování a zodpovědnosti. To znamená, že pořadí narození může mít větší dopad na jejich sebedůvěru i vnímání vlastní role.
Pořadí sourozenců není kouzelná formule, která určí celý život. Ale je to vliv, který dokáže výrazně nasměrovat osobnost.
Zdroj textu: https://www.verywellmind.com, https://www.medicalnewstoday.com
Zdroj foto: www.freepik.com
